Málokdo se ošklíbne, když mu na návštěvě nabídnete víno. A je skoro povinností každé restaurace a hospody, aby měly několik druhů vína na svém nápojovém lístku. Nad skleničkou vína se rozebírají nejpikantnější drby, bortí se hranice studu na prvním rande, nebo se utužují přátelské vztahy. Co dělá dobré víno klenotem každého národa? A jak oddělit zrno od plev a investovat do opravdu kvalitní lahve?
Bílé nebo červené?
Česká i zahraniční vína rozdělí laik snadno podle barvy na víno červené, bílé a růžové. K čemu se hodí? Červená vína obsahují více tříslovin díky dlouhé maceraci vylisovaných modrých hroznů a mají těžší a vážnější charakter, pokud tedy zrovna nevíte, co ke steakům nebo vepřovému, je červené víno tou pravou volbu. Růžová vína, která se také vyrábí z modrých hroznů, jen jejich macerace je kratší, mají spíše osvěžující chuť a nejlépe se hodí k salátům a rybám. Naproti tomu bílé víno je velmi lehké a se svou kyselinkou se skvěle doplňují s bílým masem, mořskými plody a sýry. Může se vyrábět z bílých hroznů, ale také z modrých, což většina lidí neví. Bílému vínu vzniklému z modrých hroznů se říká klaret. Jediný rozdíl oproti rosé a červenému je ten, že hrozny se sice po sběru namelou stejným způsobem jako u červeného vína, ovšem nenechávají se macerovat. Až tedy opět pojedete na dovolenou degustovat vína z Moravy, budete vědět, které si nechat přinést ke zvolenému pokrmu.
Co dělá sladké sladkým?
Vaši známí se baví o tom, jaké víno jim chutná nejvíce, a vy nemáte ani tušení, o čem se mluví, když padnou výrazy jako sladké, suché, polosladké? Snadná pomoc! O sladkosti vína rozhoduje obsah zbytkového cukru – to je cukr, který zůstane ve víně po výrobním procesu. Logicky pak vína suchá a polosuchá mají nejnižší poměr cukru a více vynikne kyselinka, polosladká jsou se svým poměrem 45g na litr někde uprostřed a sladká poměr 45g cukrů na litr překračují, tudíž jsou přirozeně nejsladší.
Kvalita na první pohled
Poznat to skutečně nejkvalitnější víno vyžaduje roky degustace a vytříbený jazýček. Pokud se ale chystáte na nákup vína poprvé a ještě nemáte patřičnou zkušenost, postačí vám malý trik. Čím je víno kvalitnější, tím více informací se o něm dozvíte z etikety. Nic neříkající a obecný popisek na vinětě je sám o sobě výpovědí o tom, jak málo pozornosti bylo věnováno vínu, které držíte v rukách.
Minislovníček na závěr
O základním rozdělení vín už něco víte. Může vás ovšem zaskočit, pokud uslyšíte pojmy jako šumivé víno, či burčák.
Tak například oblíbené slůvko “šampaňské”. Jedná se o šumivé víno, které se vyrábí tak, že se v láhvi vyvolá sekundární kvašení vína, čímž vzniká oxid uhličitý. Přímo označení Champagne je povolené pro užívání šumivého vína vyrobeného ve Francii, v oblasti Champagne-Ardenne. Sekt je také šumivé víno; jeho název vznikl v Německu a základní chybou je jeho zaměňování s “šampaňským”. Ačkoliv je výroba sektu a champagne podobná, jak již bylo řečeno, champagne označuje specificky francouzský původ tohoto šumivého vína.
Na Moravě velmi oblíbený burčák je částečně zkvašený mošt z plodů vinné révy, který obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Jde o meziprodukt při výrobě vína a bývá hotov už pár dní po začátku procesu kvašení.
Pomohl vám tento článek o základních rozdílech mezi oblíbenými destiláty? Pokud stále tápete v terminologii, mnoho podrobnějších informací poskytuje server www.vinoadestilaty.cz