Narodíme se s nimi, provází nás celým životem a stejně tak, jako jsme chlupatí přišli na svět, tak i odejdeme. Chlupy na těle nás chrání a na řadě míst zároveň trápí tak, že na ně rozhodně nezapomeneme. Co všechno ale o lidském ochlupení víme, a co by nás možná ani nenapadlo?
1. Osrstěná miminka
Pro některé rodiče to může být šok, ale je to tak. Miminka se rodí s jemným, ale poměrně hustým ochlupením po celém těle, tzv lanugem, které jim zajišťovalo teplo v děloze a chrání je i po narození až cca. do 8. měsíce věku. Hned poté nastoupí vývoj těch chlupů, které dobře známe – máme na sobě hned dva druhy. Chlupy tuhé a dlouhé (např. pubické ochlupení) a jemné krátké chlupy (z lat. vellus, např. na rukou).
2. Chlupy jako regulace
Tenhle fakt si sami často uvědomujeme – chlupy stojí u zrodu pocení, a pocení znamená ochlazení. Pokud by chlupů nebylo, naše tělo by stoupající vnější teploty jen těžko ustálo.
3. Chlupy chrání
A nezůstává jen u termoregulace. Chlupy nás chrání i před dalšími vnějšími vlivy, včetně fyzického poranění. Řasy pak napomáhají vhánění vzduchu směrem dolů přes víčka a chlupy v nose fungují zase jako bariéra proti virům a bakteriím. Chlupy jako ochránci jednoduše válí. I tak jsou ale místa, kde mohou nadělat víc neplechy, než užitku, a kde je lépe se jich epilací či depilací zbavit, když navíc existují efektivní řešení, jak si bez nich poradit (deodoranty apod.).
4. Shodíme až 150 chlupů denně
Přesněji je to 100-150 kousků za den, přičemž toto číslo s přibývajícím věkem postupně roste. A pak… jednou za zři roky … jednoduše přesrstíme, neboli postupně vyměníme všech (až 100 tis.) chlupů na těle.
5. Vlasové svaly
Věřili byste, že vellus – ty jemné, krátké chloupky, které vám rostou třeba na rukou, mají své vlastní svaly? Je to tak! Tzv. arrector pilli je systém jemného povrchového svalstva, které můžete vidět v akci třeba ve chvíli, kdy vám naběhne husí kůže.
6. Řasoví roztoči
Už jste o nich slyšeli? Pokud ne, račte se seznámit. Až polovina populace totiž nosí na řasách mikroskopické roztoče zvané Demodex. Ti jsou ve většině případů neškodní a vůbec o nic nevíme. V přídě oslabení imunity a podráždění oka ale mohou přispět k zánětům a dalším problémům očí.
7. Čím chlupatější, tím chytřejší
Tady rozhodně nelze zobecňovat. Nicméně dlouholetá studie amerických psychologů poukazuje na dlouhodobě výraznější ochlupení u členů Mensy, než u průměrné populace. Začne se tedy měřit IQ podle chlupů na těle? O tom vážně pochybujeme.
8. Téměř všichni se holí „tam dole”
Průzkum Journal of Sexual Medicine ukázal, že až 90% oslovených respondentů si oholilo pubické ochlupení v posledních 4 týdnech. Zajímavé je, že v 19% to byli muži.
9. Holit a holit
U majoritní části populace (zejména u žen) je hladká pokožka otázkou i celé řady dalších partií. S trendem holení v inkriminovaných místech (podpaží, nohy, třísla apod.) se tak od 90. let rozvíjí i nejrůznější formy a způsoby, jak se chloupků zbavit – od těch méně účinných, až po ty s výrazným výsledkem zejména co se přetrvání výsledku týče. V této části škály se rozhodně nachází laserová depilace, která má sama o sobě řadu variant. Jednou z nejšetrnějších a nejefektivnějších je ošetření alexandritovým laserem. Paprsek alexandritového laseru proniká k vlasovým cibulkám a vyvolává jejich tepelnou destrukci, další chloupky proto zkrátka nemají odkud růst. Nejde tedy o depilaci, což je pouhé povrchové odstranění nežádoucích chloupků, nýbrž o laserovou epilaci, což je odstranění ochlupení i s vlasovými cibulkami, vysvětluje Magda Neparidze MD, dermatoložka kliniky Mediestetik, která nabízí trvalé odstranění chloupků alexandritovým laserem GentleLease.