Odjakživa se lidé snažili si práci ulehčit. Platí to i pro manipulaci se sypkými, granulovanými nebo tekutými materiály, jako je například obilí, kostní moučka, krmivo pro zvířata, dřevní štěpky či kamenina. Tak dlouho lidé dumali, až přišli se šnekovým dopravníkem. Jaký je princip jeho fungování a aktuální nabídka na trhu?
Historie vzniku šnekového dopravníku
Prvním šnekovým dopravníkem byl tzv. Archimédův šroub, jenž se využíval při čerpání vody. Popsal ho právě Archimedes už v roce 234 př. n.l., ale ví se, že ještě dávno předtím používali tento šnek také ve starověkém Egyptě. I moderní šnekové dopravníky fungují na principu šroubu neboli rotující šroubovité čepeli umístěné v trubce. Ta je buď umístěna vodorovně, nebo v mírném sklonu.
Rychlost přenosu materiálu je úměrná rychlosti otáčení hřídele. V průmyslovém odvětví se většinou používá podavač s proměnlivou rychlostí. K pohonu pak slouží hydromotor nebo elektromotor na rozdíl od minulosti, kdy se obvykle využívala lidská síla.
Šnekové dopravníky v současnosti
Oblíbené jsou šnekové dopravníky zejména v chovu dobytka, kde slouží pro distribuci krmiva z centrálního skladového místa do krmného zařízení. Šnekové dopravníky pro obilí a průmyslová hnojiva jsou tak nezbytným pomocníkem pracovníků v zemědělství, kterým ulehčují práci. Dnes si bez nich nelze chov užitkových zvířat představit.
Šnekový dopravník na uhlí
Tam, kde v kotelnách dříve práci zastala lopata v rukou kotelníka, v současnosti najdeme spíše zabudovaný šnekový dopravník na uhlí. Opět je to trubkový stroj s pohonem na elektromotor s klínovým řemenem nebo šnekovou převodovkou, jenž doplňuje uhlí přímo do kotle. Vyrábí se v provedení lakovaném, žárově zinkovaném nebo v nerezu.
K oblíbeným patří šnekové dopravníky od firmy CanAgrocz, která byla založena už v roce 2005 jako pobočka německé společnosti CanAgro GmbH a patří mezi největší výrobce těchto strojů.