Anglicky přece umím, k čemu mi bude korektura? Tuhle otázku si připouští většina z nás. Známe všechno, a co nevíme, to si vygooglíme nebo nám to Word opraví. Teda aspoň takový růžový pohled na svět máme.
Ve skutečnosti je však všechno trochu jinak. Jazyková korektura je prospěšná komukoliv, kdo není rodilým mluvčím. Pokud ovládáte cizí jazyk na úrovni C1, tak prosím, patříte k těm pár vyvoleným, co se nejspíš umí vyjadřovat správně. Ale chyby možná děláte také.
Korektura totiž není jen o odstranění gramatických chyb a nepřesností ve skladbě. Opravuje rovněž překlepy a nevědomé chyby. Nestalo se vám někdy, že jste omylem v textu použili jiné, podobné slovíčko? Je to jev zcela běžný a vy si to v tu chvíli vůbec neuvědomíte. A jak je dobře známo, nejhůře se hledají vlastní chyby, takže to při kontrole přehlédnete.
Co všechno korektura řeší?
Pravopis a slovní zásobu. Pravopisné chyby vypadají příšerně a občas mohou změnit význam textu (klasický příklad „loose/lose“). Kromě toho za vás najde slova, která používáte až příliš často, a text upraví, aby bylo vidět, že nemáte omezenou slovní zásobu.
Gramatiku. Opět jmenujeme velice známý problém v angličtině. Záměny mezi „their/they´re“, „your/you´re“ či „its/it´s“ jsou šílené. Čtenář textu pak musí zbytečně přemýšlet, co jste měli vlastně na mysli.
Strukturu. Každý text by měl mít svou formu. Pokud píšete příběh, musí mít úvod, zápletku, vyvrcholení děje a závěr. Stejné je to v případě důležitých dokumentů. Když dáváte dohromady motivační dopis v angličtině, měl by být správně adresován, opatřen datem, podpisem a v textu byste neměli jen tak přeskakovat od jedné věci ke druhé.
S nadsázkou by se dalo říci, že když si objednáte jazykovou korekturu, je to jako kdyby vám paní učitelka ve škole opravila slohovou práci. Když zavzpomínáte na školní léta, vybaví se vám, že právě na tohle tehdy nejvíc dbala. Problém to bohužel dělá i dospělým a v cizích jazycích obzvlášť.