Ačkoli se to zdá jako paradox, je to stará známá a několika nešťastnými dietářkami ověřená skutečnost – když si odpíráte jídlo, přiberete. Protože hubnutí není věc jednoduchá a odvíjí se od složitých fyziologických a chemických procesů v těle, není ani tato rovnice přímo úměrná, jak by se mohlo zdát. Každý člověk je totiž originál a u každého se ten který typ životosprávy může projevit jinak. U hladovění je zpravidla zachován vzorec, jenž ve finále vždy překvapí jo-jo efektem. Nejdříve hodně rychle zhubnete, pak ale shozená kila, a často ještě víc, naberete zpátky.
Proč to tak je?
Také se vám to zdá nelogické? Pojďme si to tedy vysvětlit podrobněji. Tělo je složitý organismus, který ale funguje historicky stále stejně. Jakmile se cítí v ohrožení, začne střádat na horší časy. Představte si takového lovce mamutů. Ten určitě nejedl tři jídla denně. Když se lov podařil a jídla bylo dostatek, mohl hodovat. Co když se ovšem lov nepovedl několik týdnů po sobě? Evoluce zařídila, aby byl člověk schopen přežít i v časech nedostatku. Jeho tělo je schopno ukládat si energii tzv. do zásoby. Tou zásobou máme přirozeně na mysli tuky. Tělo je chytré a ví, že když se jimi dostatečně obalí, bude mít kde brát i v časech hladu.
I když uplynuly stovky a stovky let a z člověka zručného je člověk plně moderní a inteligentní, pochody v lidském těle zůstaly zachovány. Vaše tělo jednoduše neví, že nejíte, protože držíte dietu. Myslí si, že je krize a začne na to reagovat. I to málo, co sníte, bude ukládat do tukových polštářků – protože – co kdyby? Pak se můžeme divit, že kolegyně v kanceláři spořádá dvakrát tolik jídla než vy a je stále jako proutek.
Jak poznáte, že jíte málo?
Nebojte se, jednoduše. A stejně to pozná vaše okolí. Dlouho na sebe nenechá čekat únava. Tam, kde není palivo, jednoduše nemůže běžet motor. Pokud jste tedy v poslední době opravdu nepřirozeně vyčerpaní, a kromě diety vlastně neděláte nic zásadně jinak, zpozorněte. Dalším základním ukazatelem nízkého příjmu je podrážděnost. Přirozeně – tělo by jedlo, ale místo toho se trápí. Neočekávejte, že na vás za to vaše já bude milé. Organismus je kvůli nedostatku živin prakticky permanentně ve stresu. Chová se přesně tak, jak jsme popsali v odstavci výše – tvoří si zásoby na horší časy.
Jak se hladovění vyhnout?
To je velmi jednoduchá otázka, na níž existuje ještě jednodušší odpověď. Jezte. A současně zapomeňte na to, že když bude váš jídelníček tvořit pouze zrní a odtučněný jogurt, lépe se vám povede. Představte si zažívání jako stroj. Aby dobře fungoval, musí být složený z těch nejlepších komponent. V případě výživy je to o sestavení všech důležitých makroživin. Dbejte na to, aby vaše strava byla pestrá a bohatá, aby v ní byly zastoupeny jak bílkoviny, tak tuky a sacharidy. Základ jídelníčku by měla tvořit zelenina a jíst byste měli do pocitu nasycení, nikoli přejedení.
Ani v případě, že jste časově zaneprázdněni a nestíháte si jídlo připravovat, byste hladovět neměli. Vhodnou alternativou jsou nutričně vyvážené prášky a drinky, o kterých se dočtete například na Ecoblog nebo na Mana recenze.