Životní prostředí v České republice: 5 kroků k udržitelné budoucnosti

snižování emisí

Před rokem 1989 byly prostředky na životní prostředí v Československu minimální, v porevolučním období se situace zlepšila. Přesto má těžký průmysl nebo hustá doprava na krajinu nadále devastující vliv a úplná náprava je zatím v nedohlednu. Přečtěte si, jakými ekologickými kroky zavázal stát do budoucna sebe i samotné české občany.

1. Plánování ekologičtější budoucnosti

Ministerstvo životního prostředí sestavilo strategický dokument Státní politika životního prostředí ČR pro období v letech 2012 – 2020. Ten zastřešuje několik dílčích dokumentů zahrnujících opatření pro ochranu klimatu, biologickou rozmanitost a snižování emisí na našem území. Dlouhodobější výhledy počítají se zlepšením nakládání s odpady do roku 2024 a přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050.

Podobný plán jako ten stávající měla Česká republika stanovený i pro období 2004 – 2010. Přestože ke splnění některých opatření skutečně došlo, u jiných se to nepodařilo. Snahy ekologů totiž často kazí nárůst automobilové dopravy, zvyšující se produkce odpadu nebo pomalejší tempo zavádění některých ekologických závazků, například v průmyslu.

životní prostředí
Před rokem 1989 průmysl odsunul ekologii na vedlejší kolej.

https://wikipedia.org

2. Nové technologie

Nejen ekologové upírají zraky k novým technologiím a využívání alternativních zdrojů energie v moderních ekologických domácnostech. Voda, vítr nebo sluneční energie by měly stále více sloužit jako prostředek k výrobě elektřiny pro větší územní celky i pro domácnost nebo k vytápění a k ohřevu teplé užitkové vody. Sníženou spotřebu uhlí nebo plynu přinese zateplování budov nebo rostoucí popularita nízkoenergetických a pasivních domů.

Velkým tématem dneška je alternativní doprava a elektromobilita. Auta poháněná elektrickým nebo hybridním pohonem slibují čistší vzduch i příjemnější svezení. Jejich výraznější rozvoj mezi řadovými řidiči se však dá očekávat až v horizontu několika let. Propagátoři elektromobilů vidí problém především v nízké informovanosti české veřejnosti.

3. Osvěta obyvatel

Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty stanovuje až do roku 2025 strategii, která by měla vést Čechy ke vztahu k ekologii. Navazuje na stávající školní i mimoškolní výchovu a přichází s vizí společnosti šetrné a přátelské k životnímu prostředí.

Kromě podpory ekoporaden a environmentálně zaměřených návštěvnických středisek toho chce dosáhnout třeba praktickým výcvikem pedagogů základních škol a zajišťování účasti České republiky na významných mezinárodních jednáních na téma životního prostředí.

4. Dobrovolnictví

Už od 19. století dávají lidé na našem území svůj vztah k ekologii najevo dobrovolnickými aktivitami. Mezi nejčastější dobrovolnické činnosti dnes patří sázení stromů, budování naučných stezek, péče o ohrožená zvířata nebo dobrovolná práce v ekologickém zemědělství.

Stát navíc motivuje podniky ke zvyšování ekologické efektivnosti poukazováním na ekonomické výhody a udržitelný rozvoj.

udržitelný rozvoj
Dobrovolná pomoc životnímu prostředí má u nás dlouhou tradici, s nástupem moderní doby ale úkolů spíš přibývá.

https://depositphotos.com

5. Finance

Nezbytná opatření a dotace občanům si vyžadují vysoké počáteční náklady. Financování projektů je většinově zajištěno z veřejných prostředků nebo fondů Evropské unie.

Kritici často namítají, že se jedná o masivně investované peníze, které nejsou nikde vidět. Pravdou ale je, že se investice do ekologických opatření často vracejí v podobě důstojnějšího a zdravějšího prostředí pro život i z finančního hlediska. V celorepublikovém měřítku se miliardy korun ročně ušetří už na třídění odpadu a recyklaci papíru nebo plastu.

Pomůže ekonomická motivace k tomu, aby Češi zajistili svým dětem lepší podmínky pro život, než nabízejí katastrofální výhledy?

Sdílet článek