Ideál krásy v proměnách času – jiná doba, jiný vkus

kadeřnictví

Krása je velice subjektivní pojem. Každý člověk, ale i každá doba má své ideály, idoly a ikony, to ostatně patří k přirozenému vývoji. Co bylo vysoce hodnoceno před několika staletími, by dnes žádný úspěch nesklidilo. A naopak. Co však zůstává v celé historii neměnné, to je touha líbit se.

Boubelka, nebo Twiggy?

V pravěku považovali muži za krásku ženu typu Věstonické Venuše, tedy korpulentní dámu s kulatými boky a bujným poprsím, ve středověku naopak preferovali štíhlost a křehkost. V období baroka pak znovu nejvíce obdivovali a hýčkali boubelky s výraznými tělesnými proporcemi, na počátku dvacátého století se staly středem všeobecného mužského zájmu útlé postavy bez výraznějších křivek. V padesátých letech minulého století přišly s Marylin Monroe ke slovu plné ženské tvary, které pak vystřídal kult vyhublého těla nastolený slavnou Twiggy.

Krátkovláska nebo dlouhovláska?

V průběhu dějin se ovšem neměnil jen pohled na postavu, ale i na další faktory vzhledu, například vlasy. Ve starověku „frčely“ dlouhé vlasy s výraznou ofinou, baroko bylo náročné na složité účesy, které se tupírovaly do výšky a ohromovaly svou velkolepostí, bohatostí, nádherou, zdobily se čelenkami a peřím. Počátek dvacátého století charakterizovala vlnitá hříva a krátké účesy střižené do mikáda, ženy tak braly kadeřnictví útokem.

Bledulka, nebo opálená kráska?

Měnily se i nároky na pleť, respektive na její odstín. Ve středověku byla za krásnou považována co nejsvětlejší pokožka, která značila vysoké postavení. Aby ženy bledého odstínu dosáhly, používaly přírodní prášky, oleje či pigmenty z myrhy. Doslova převrat nastal až na počátku 20. století, kdy známá Coco Chanel nastolila nový trend – bronzově snědou pokožku.

A jaká situace je dnes? Spousta dam je dennodenně konfrontována s naprosto perfektními kráskami z módních časopisů, které se pyšní ideálními mírami, bezchybnou, do bronzova opálenou pletí a nádhernými vlasy. Popasovat se s takovým tlakem je pro ně velice obtížné. Neuvědomují si totiž, že se za těmito idoly skrývají hodiny a hodiny práce vizážistů, stylistů, fotografů a v neposlední řadě šikovných grafiků, kteří tyto nedotknutelné bohyně vytváří. Nemá tedy cenu snažit se jim přiblížit. To však rozhodně neznamená, že byste na svůj vzhled měly rezignovat. Starejte se o sebe, zajděte si do kosmetického salonu, kadeřnictví, na manikúru, na masáž a nechte se hýčkat. Máte na to plné právo, a to bez ohledu na to, jestli splňujete „objektivní“ měřítka krásy nebo ne!

Sdílet článek