Ten, kdo zažil na vlastní kůži – a to v tomto případě opravdu doslova – trápení s atopickým ekzémem, se právem často ptá „proč zrovna já?“. Na tuto často velmi zoufalou otázku neumí ani odborník přesně odpovědět.
Za příčinu vzniku atopického ekzému je tak považováno více faktorů, které se složitým způsobem vzájemně ovlivňují. Takovou komplikovanou souhrou genetických předpokladů, imunitních reakcí těla, biochemických a psychologických mechanismů v kombinaci se změnami klimatu a životním stylem pak dochází k výsevu ložisek atopické dermatitidy. Tu známe i pod častějším názvem atopický ekzém a rozlišujeme tři základní typy – kojenecký, dětský a dospělý.
Pro všechny platí, že se jedná o onemocnění krajně nepříjemné, které ztěžuje postiženému běžný život. Projevuje se značnou svědivostí-někdy až na samé hranici snesitelnosti – a kožními změnami. Postižené osoby vykazují tzv. snížený práh svědění. To znamená, že i jemné podráždění kůže vyvolá neúměrnou reakci v podobě svědění, které dotyčného vede ke škrábání.
Zejména děti svědění trápí natolik, že nemohou odolat nutkání postižené místo poškrábat a na chvíli si ulevit. Bohužel poškrábáním pokožku ještě více podráždí, čímž se obtíže výrazně zhorší a nemocný se dostává do bludného kruhu, z nějž bývá obtížné se vymanit.
Výrazné zhoršení obtíží popisují ekzematici při klimatických změnách, zapocení či nošení určitých druhů oděvů. Především syntetická vlákna, chlupaté vlněné svetry a obtažené střihy jsou pro postižené atopickým ekzémem krajně nevhodné. Klasickým zhoršením stavu prochází atopický ekzém na jaře a na podzim, při virových a bakteriálních onemocněních, u dětí pak při prořezávání zoubků.
Značně se na stavu pokožky projevuje i psychická zátěž a samostatnou kapitolu pak tvoří infekce zanesené do kůže při škrábání ložisek ekzému.