AML formulář: ochrana získaných dat a sestavování rizikového profilu klienta

AML formulář

Předložit pro identifikaci klientovi při vzniku nebo změně obchodního vztahu AML formulář patří k jedné z mnoha povinností vyplývajících ze zákona proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Vyplněním tohoto dotazníku ale práce pro povinné osoby rozhodně nekončí, spíše naopak. V tomto článku se podíváme blíže na to, jakým způsobem by mělo být s takto získanými daty zacházeno a jak by na jejich základě mělo docházet k sestavení rizikového profilu klienta.

AML formulář a povinnost mlčenlivosti

Mlčenlivost zákon upravuje v § 38-40, kde stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Finančním analytickým úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1 nebo § 31c téhož zákona. Děje se tak logicky z toho důvodu, aby nedošlo k jejich maření.

V principu se požadavek zachování mlčenlivosti promítne ještě v jedné rovině, a sice v ochraně údajů, které v dotazníku uvádíme. Vždyť se jedná o poměrně citlivá data, která bychom jen tak nesdíleli. S nimi by mělo být nakládáno dle zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a tzv. „GDPR“). K jejich zabezpečení by povinné osoby měly přijmout vhodná technická a organizační opatření.

Posouzení možného rizika obchodu

Povinná osoba, jež je z povahy své činnosti vystavena riziku svého zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vždy míru tohoto rizika vyhodnotit a přijmout k tomuto procesu vhodné mechanismy.

  • Povinnost vypracovat písemné hodnocení těchto rizik s ohledem na charakter obchodů a obchodních vztahů, ve kterých v rámci své činnosti vystupuje.
  • Vyhotovit interní metodiku se stanovenými postupy vyhodnocování rizik a vnitřní kontroly.
  • Povinnost zajistit minimálně jednou do roka školení zaměstnanců, kteří se mohou s podezřelými obchody při výkonu práce setkat.

Jak samotné hodnocení probíhá?

Zájem je upírán především k těmto 3 okruhům:

  • rizikovost klienta
  • rizikovost daného obchodu
  • zeměpisná rizika

Samotný zákon v §21a a příloze č. 2 poskytuje jakési vodítko v podobě ilustrativního výčtu faktorů, které na vyššího rizika poukazují a měly by tudíž být brány v potaz s větší intenzitou.

Rizikovost klienta

Určitou roli při sestavování rizikového profilu klienta hraje skutečnost, zda s ním má povinná osoba předchozí obchodní zkušenost. Důležité také je, zda jedná sám nebo v zastoupení, a za jakých okolností k transakci dochází. O vyšší rizikovosti svědčí mimo jiné to, že:

  • klient je usazen v zeměpisné oblasti se zvýšeným rizikem
  • při své podnikatelské činnosti ve velké míře využívá hotovost
  • jeho vlastnická struktura je neobvyklá nebo příliš složitá vzhledem k povaze obchodní činnosti
  • je osobou oprávněnou ze životního pojištění
  • předmět jeho činnosti je spjat se zvýšeným rizikem

Rizikovost obchodní transakce

Předmětem zájmu je především transparentnost obchodu. Využívá klient služeb privátního bankovnictví, produktů nebo transakcí, které by mohly napomáhat anonymitě? Jsou obchodní vztahy nebo transakce prováděny bez přítomnosti klienta?

Zajímavá je též otázka přezkumu deklarovaného původu finančních prostředků. V jeho rámci může povinná osoba požadovat předložení dokumentů, které by klientovo tvrzení podložily.

Zeměpisné riziko

AML zákon předkládá seznam zemí s vysokou úrovní korupce a kriminality a těch, na něž byla EU nebo OSN udělena omezující opatření. Zjišťuje se, zda klient pochází z jedné z těchto zemí, zda v nich měl být obchod proveden nebo z nich poskytnut.

Je hodnocení rizikovosti založené na těchto faktorech podle vás dostačující? Mělo by být bráno v úvahu ještě něco jiného?

Sdílet článek