Zajímavý stavební prvek, který do interiéru přivádí přirozené světlo, se nazývá světlovod. S odrazem světla pracovali již ve starověku Římané a Egypťané, ale o světlovodu v tom pravém slova smyslu ještě nemohla být řeč. Ten se začal používat až někdy v polovině minulého století a intenzivněji pak od 90. let. Jak vlastně světlovod funguje?
Fungování světlovodu jako stavebního prvku
Princip moderního světlovodu je poměrně jednoduchý. Na povrch vyčnívá koule. Ta zachytává co největší množství světla a to láme do tubusu, který ho dovádí na místo určení. Tím bývá nejčastěji prostředí chodby, koupelny, schodiště nebo toalety. Velké světlovody dokonce prosvětlí i výrobní haly. Množství světla často závisí na druhu tubusu a použitém materiálu. Často se používá plast, který je finančně dostupný a velmi snadno ohýbatelný, také se dobře instaluje. Nejlepší je, pokud tubus není příliš zakroucený, to bychom ho pak mohli označit spíše za šerovod.
Světlovody i do památkově chráněných staveb
Dobré a praktické uplatnění světlovody mají v místech, kam denní světlo nemá přístup – třeba sklepy v památkově chráněných budovách nebo i v nízkoenergetických stavbách. Střešní světlovody jsou také vhodné tam, kde by bourání střešního okna bylo příliš náročné. Jejich instalace je totiž mnohem jednodušší i méně finančně nákladná.
Nový prvek v interiéru moderního bydlení
Střešní světlovod se může stát velmi zajímavým prvkem v moderním interiéru pasivního domu. Kvůli jeho instalaci není nutné zasahovat do konstrukce budovy, takže ho lze dát i do starší zástavby. Jeho výhodou je zejména to, že dobře izoluje, lépe než střešní okno, nekondenzuje vodu a nevytváří tepelné mosty. Díky světlovodu do místnosti přichází denní světlo díky slunečním paprskům, jež mohou v interiéru rozehrát svoji hru s barvou.