Aby mohl člověk bydlet, nemusí už dnes čekat, jestli a kdy mu stát milostivě nějakou tu střechu nad hlavou přidělí. Nikdo už se dnes nemusí pracně dostávat do nějakého pořadníku a čekat a čekat, až stát něco postaví nebo se někde nějaký prostor uvolní a až i na tohoto čekatele přijde řada. A navíc tento nemusí v podobné situaci ještě sledovat, jak pomalu se posouvá blíž svému cíli, případně jak se od tohoto dokonce vzdaluje, protože ho přeskakují potřebnější či zasloužilejší.
Dnes už si může každý z nás pořídit objekt k bydlení kdykoliv, kdekoliv a jakýkoliv. A to klidně i hned. Ovšem učinit tak vlastně může jedině za předpokladu, že má dost peněz. A to přímo hromadu peněz, protože nemovitosti jsou dnes hodně drahý špás.
Jenže zkuste si představit, že ze svojí výplaty ušetříte řekněme tisícovku měsíčně. Za jak dlouho si tím našetříte na objekt, který se dnes jen výjimečně sežene pod milion korun? A to je ještě to nejhorší, co přichází v úvahu, protože u lepších bytů a domů se ceny pohybují v řádu milionů. A zkuste si na takový příbytek šetřit a do doby, než budete mít naspořeno, navíc ještě platit nájem tam, kde prozatím trávíte svůj život. To se nedočkáte. Zejména když ceny nemovitostí rostou a rostou.
A tak je daleko rozumnějším řešením nějaká hypotéka na bydlení. Člověk si půjčí, koupí si byt či dům, který si zvolil, případně mu pomůže hypotéka na rekonstrukci, pokud je jeho objekt tu více a tu méně neobyvatelný, nebo hypotéka na stavbu domu, pokud si chce tento pořídit své bydlení svépomocí.
Člověk tu získá peníze rychle, pohodlně a za dalších docela výhodných podmínek a může si sehnat místo, kde stráví třeba i celý zbytek života. Objekt, který mu po splacení podobné hypotéky bude patřit. A u kterého rozhodně nebude hrozit, že byť by dotyčný spořil sebeusilovněji, bude čím dál tím méně pravděpodobné, že si na něj někdy naspoří.